Media

VIP osobnosti hrají za Vrbův Tým snůlogo

30. ledna 2013

Amfora není v České republice jediným fotbalovým klubem osobností. Nabitý kádr má další VIP mužstvo, které se jmenuje Tým snů. „Soupeři nám většinou nasázejí v prvních minutách pár gólů, ale pak pochopí, že proti nim stojí „kašpaři“, poleví a my většinou srovnáme,“ říká zakladatel týmu, moderátor a diskžokej Zdeněk Vrba.

VIP osobnosti hrají za Vrbův Tým snů

Zdeněk Vrba založil fotbalový Tým snů v polovině 90. let. Foto: Vašek Vašák

Někde jsem slyšel, že Tým snů má přímou návaznost na kultovní rozhlasový pořad Noční proud. Jakou?
To je poměrně dlouhá historie.

Povídejte.
Ve druhé polovině roku 1989 si v Československém rozhlasu někdo všiml, že tam už pět let leží synopse na noční rozhlasovou diskotéku, která měla být tak trochu ve stylu populárního Radia Luxembourg. Takže ji odsouhlasili a s ní i Miloše Skalku a mě, kteří jsme se v ní měli střídat.

Kdy jste začali?
První Noční proud vysílal 2. října 1989 Miloš a začínal ho písničkou Karla Černocha Nářek převozníka. Vysílali jsme z takové malé místnůstky, která se jmenovala ZP4 a byla ve třetím patře Československého rozhlasu na Vinohradech. Měli jsme k dispozici dva gramofony, jeden kotoučový magnetofon a nikdo nám do ničeho nezasahoval, což bylo na tu dobu dost revoluční. Od listopadu se k nám přidali Petr Salava, Josef Šrámek, Jan a Jitka Benešovi a později i Jakub Jakoubek.

Jak proběhla v rádiu „sametová revoluce“?
V pátek 17. listopadu vysílal Honza Beneš, který netušil, co se venku děje, v sobotu a neděli bylo volno, v úterý jsem pustil písničku skupiny České srdce To nechce klid, která už reagovala na to, co se dělo v ulicích a ve středu uvedl Miloš Skalka po letech do éteru Martu Kubišovou. O den později mu volalo vedení, že se musíme sejít, že takhle ne. Než jsme se ale sešli, uplynul týden, a když se ozvali znovu, prohlásili nadšeně, že takhle jo a přidali nám sobotu a neděli.

Pořád jsme ale daleko od Týmu snů. Kdy tedy vznikl?
V polovině 90. let, kdy byl Noční proud fenoménem, jsem vymyslel mužstvo 1. FC Radiožurnál. Hráli za něj třeba Pavel Nový, Aleš Brichta, Miroslav Paleček, Viktor Sodoma, Karel Kahovec, Jakub Smolík a Martin Hrdinka. Každý zápas byl rozdělen na třetiny – což zachováváme dodnes – v přestávkách zpěváci zazpívali, jeden čas jsme dělali i „živé videoklipy“ a večer byla diskotéka.

Jenže v roce 2000 Noční proud skončil.
Právě, ale o zápasy mužstva 1. FC Radiožurnál byl zájem. A protože za nás hrál i Milan Dufek, který měl kdysi Tým snů, v němž byli hlavně lidi kolem skupiny Rangers, zeptal jsem se ho, jestli bych mohl jeho název použít. A on řekl, že jeho Tým snů už stejně nefunguje, tak proč ne. Po sedmi letech sice došlo ke znovuzrození Nočního proudu, ale fotbalovému mužstvu název Tým snů zůstal.

Kdo v něm nastupuje dnes?

tym-snu-nahled
Fotbalový Tým snů složený z VIP osobností

Zápasy se mnou spolukomentují Pavel Nový a Josef Náhlovský, na hřišti můžete vidět herce Jaroslava Sypala, Romana Skamene a Jiřího Procházku, kterého si možná pamatujete jako hlavní klukovskou hvězdu z filmu Ať žijí duchové, italského zpěváka Andrea Andrei (jenž chytal za dorost Lazia Řím), jeho české kolegy Pavla Rotha, Viktora Sodomu, Kamila Emanuela Gotta, muzikanta Otu Baláže, občas u nás hostují Antonín Panenka, Martin Dejdar, Jan Rosák, jeden ze svých posledních zápasů s námi odehrál František Veselý.

Nechávají vás soupeři vyhrávat?
V prvních minutách se chtějí samozřejmě před místními ukázat, nasázejí nám pár gólů, ale pak pochopí, že proti nim stojí „kašpaři“, poleví a my většinou srovnáme, takže jsou nakonec všichni spokojeni. Ovšem výsledek předem dohodnutý není.

Ale zpět k Nočnímu proudu. Proč už se nevysílá z Vinohrad, ale z rozhlasového studia v Karlíně?
Protože tam sídlí ČRo Regina, na jejíchž vlnách se Noční proud nyní usídlil. Karlín mám rád, protože když přijedu do areálu rozhlasu, zaparkuji auto v zahradě a odtud vejdu rovnou do studia. To je moc příjemný.

Dnes už jste hlavně rozhlasový diskžokej. Vzpomíná na svou první diskotéku v životě?
Bylo to v deváté třídě a pouštěl jsem prvňákům a druhákům z gramofonu písničky, které jsem měl na deskách. První skutečnou diskotéku jsem ale dělal v Rakovníku. Tenkrát jsem to měl vymyšlený tak, že se mnou jelo vlakem asi patnáct spolužáků ze střední školy a každý mi něco nesl. Jeden kabely, další gramofony, bedny, mikrofony, desky. V Rakovníku se sešlo osm set lidí, protože v té době bylo pořádání diskoték vzácné, po ní jsme zase všechno sbalili a vlakem se vrátili domů. Jednu bednu jsme tam ovšem v té euforii zapomněli, takže jsem se pro ni musel za týden s jednou spolužačkou vrátit.

Zdeněk Vrba (4. 8. 1955)

Vystudoval Střední průmyslovou školu hutní v Kladně a Lidovou konzervatoř v Praze. V Československé televizi moderoval řadu soutěží (mimochodem, na Lidové konzervatoři ho učil mistr televizních soutěží, dr. Jan Pixa) a pořadů (například Čtyřlístek, Gladiátor), v Československém (později v Českém) rozhlase je spoluzakladatelem Nočního proudu. Už 19 let je producentem kulturních akcí výstavy Zahrada Čech v Litoměřicích. Kromě zápasů fotbalového Týmu snů pořádá i VIP tenisové turnaje (sám hrál kdysi závodně hokej a tenis). Loni se po třináctileté známosti oženil se zpěvačkou Ivou Hajnovou, s níž má dvojčata Adama a Evu (11), z prvního manželství má dceru Dianu (30).

Autor: Vašek Vašák

 

 

Facebook